Archiv města Brna je odborem Magistrátu města Brna. Sídlí v budově na ulici Přední 2 v Brně-Černovicích. Další budovy Archivu města Brna se nachází na Nové radnici a v Kuřimi.
V Archivu města Brna jsou uloženy písemnosti:
- samosprávných úřadů města Brna a připojených obcí z období od 13. století do současnosti (včetně rozsáhlé sbírky pergamenových listin a městských úředních knih)
- brněnských řemeslnických cechů, společenstev a spolků
- brněnských farních úřadů
- českých i německých škol působících na území města Brna včetně školských úřadů
- brněnských velkostatků (včetně těch, které leží mimo území města Brna, avšak byly historickým majetkem města)
- kulturních, sociálních a zdravotnických úřadů, působících na území města Brna
- městských komunálních podniků a družstev (včetně JZD)
Dále jsou v Archivu města Brna uloženy například písemné pozůstalosti některých významných brněnských občanů, rozsáhlá sbírka fotografií a pohlednic s brněnskou tématikou a rovněž sbírka map a plánů, týkajících se území města Brna.
Součástí Archivu města Brna je i archivní knihovna, obsahující více než 63.000 svazků převážně odborné historické literatury a časopisů.
Zájemci o studium dějin města Brna z řad odborné i laické veřejnosti mohou uvedené archiválie při dodržení podmínek badatelského řádu studovat v badatelně Archivu města Brna na Přední 2 a ve studovně na Nové radnici (listiny a rukopisy). Badatel si také může objednat vyhotovení analogových či digitálních kopií archiválií podle platného ceníku služeb AMB. K těmto službám rovněž patří vyhotovování rešerší, tj. vyhledávání údajů v archivních dokumentech.
Pro žadatele jsou nejčastěji vyhledávána úřední rozhodnutí v nejrůznějších správních záležitostech a údaje k osobám a jejich činnosti na území města Brna. Nejčastěji se jedná se o evidenci domovského práva, policejní pobytové přihlášky, sčítání lidu, školní katalogy, stavební spisy, pozůstalosti či personální spisy.
Ukázky z našich fondů (foto Marie Schmerková)
Dne 12. září 2002 byla po provedené přestavbě uvedena do provozu budova Archivu města Brna na ulici Přední 2 v Brně-Černovicích. Pro brněnský městský archiv tím skončilo léta trvající období provizorií, které se vyznačovalo zejména nedostatkem prostoru nejen k ukládání archiválií, ale i k pořádacím pracím, nemluvě o dosavadních nevyhovujících podmínkách odborných dílen (restaurátorské, knihařské a fotografické).
Černovická budova tak opět získala významné místo v životě města Brna, i když v naprosto jiné sféře, než pro kterou byla určena v době svého vzniku – v letech 1912–1913. Tehdy totiž vedení města řešilo zásadní otázku zásobování Brna elektrickou energií. Původní městská elektrárna již nedostačovala, a proto město uzavřelo smlouvu s "Rakouskou společností pro dodávání elektřiny" o připojení městské sítě na novou elektrárnu v Oslavanech. A právě tato skutečnost si vyžádala postavení černovické transformovny, jejíž mohutná budova byla vybavena zařízeními upravujícími elektrický proud o napětí 44.000 voltů, přicházející dvojitým vedením z oslavanské elektrárny, na 2.000 voltů potřebných pro městskou síť.
Klíčová role černovické transformovny se změnila po r.1930, protože podstatnou část energetické spotřeby města pokryla nově vybudovaná teplárna. Elektrický proud z oslavanské elektrárny však procházel transformovnou až do roku 1959, poté již sloužila energetickým účelům pouze malá část budovy a ostatní prostory byly využívány podnikem Domácí potřeby Brno jako sklady. Po likvidaci tohoto podniku v roce 1993 přidělila brněnská městská rada svým rozhodnutím budovu do správy Archivu města Brna.
Vzhledem ke špatnému stavebně technickému stavu však mohl archiv využívat pouze menší část ukládacích prostor. Po drobných stavebních úpravách bylo proto nakonec v r. 2001 přikročeno k zásadní přestavbě tohoto objektu pro archivní účely. Nákladem 52 milionů korun tak bylo vybudováno nové sídlo brněnského městského archivu.
Třípodlažní budova svým vnitřním vybavením i prostorovými podmínkami řeší základní pracovní i ukládací problémy archivu. Depoty, umístěné v přízemí a v prvním patře, jsou vybaveny kompaktními i klasickými regály o celkové úložné ploše 6.000 běžných metrů. Další archiválie jsou uloženy ve speciálních skříních (mapy, plány, fotografie). V prvním patře se kromě depozitářů nachází i knihařská a restaurátorská dílna a dále badatelna o kapacitě 24 badatelských míst. S ní souvisejí i prostory pro ukládání rezervovaných archiválií a také šatna pro badatele. Ve druhém poschodí je umístěno celkem 12 kanceláří a pořádacích místností, fotodílna a přednáškový sál pro 25 osob. Všechna tři podlaží budovy jsou kromě dvou schodišť propojena i dvěma výtahy – osobním a nákladním. Technické zázemí tvoří datová ústředna a strojovny klimatizace a topení.
Od roku 2005 je v provozu nový depozitář, který vyrostl na parcele sousedící s nově rekonstruovanou černovickou budovou.
Depozitáře jsou v současné době již z 80 % zaplněny archiváliemi – jedná se zejména o písemnosti vzniklé z činnosti správy města a připojených obcí, dále jsou zde např. archivní fondy cechů, spolků, českých i německých škol, farních úřadů, osobní fondy, sbírky map a plánů, fotografií a pohlednic. Část archiválií (jde hlavně o sbírku listin a část sbírky rukopisů) zůstává doposud uložena v původním sídle Archivu města Brna v budově Nové radnice na Dominikánském náměstí. Rovněž písemnosti zrušených komunálních podniků a dalších městských zařízení (včetně množství spisů charakteru "S" s dosud neprošlou skartační lhůtou) nebyly do Černovic přestěhovány, prozatím se nacházejí v budově tzv. meziarchivu v Kuřimi.
-
Archiv města Brna
Budova Archivu města Brna se nachází mezi vysokými bytovými domy, a proto ji nelze vidět z dálky.
- Trolejbusem číslo 31 nebo 33, který má zastávku před hotelem Grand na hlavním vlakovém nádraží. Vystoupíte třetí zastávku (Tržní), kousek se vrátíte zpět na křižovatku a dáte se doleva pod most na ulici Charbulovu. Z Charbulovy pokračujete druhou odbočkou vpravo (ulice Churého). Zde je již ukazatel k Archivu města Brna.
- Autobusem č. 49 nebo č. 47, který má zastávku u Tesca, na ulici Úzká. Odtud pojedete směr Černovice a vystoupíte na zastávce Jiránkova. Odtud pak půjdete dopředu po Charbulově a první odbočkou vpravo (ulice Churého) se dostanete k Archivu města Brna.
- Autem odbočíte z ulice Olomoucké pod most na ulici Charbulovu. Zahnete první ulicí vpravo (ulice Ferrerova) a pak doleva na ulici Elišky Krásnohorské. Pojedete rovně a dáte se první odbočkou doprava k budově archivu.
Archivní knihovna byla založena v roce 1918, kdy se správy městského archivu ujal dr. Bohumil Navrátil. Protože se však této své činnosti nemohl dostatečně věnovat (byl zároveň zaměstnancem Moravského zemského archivu a posléze i profesorem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity), přibývalo do archivní knihovny v průběhu dvacátých let jen velmi málo knih.
Situace se změnila v roce 1929, kdy do nově zřízené funkce městského archiváře nastoupil dr. Jaroslav Dřímal, pozdější dlouholetý ředitel archivu. Výrazně se zvýšila roční finanční dotace knihovny (z původních 1.500,- Kč na 10.000,- Kč), kromě toho dostával archiv i další jednorázové částky na příležitostné nákupy. Začaly být shromažďovány četné knihy z majetku města, které se doposud nacházely u jednotlivých magistrátních referátů, knihovní fond se rovněž rozrůstal o cenné dary od různých institucí i soukromých osob.
Podmínkou tohoto rozvoje bylo i dostatečné prostorové vybavení, které Archiv města Brna získal v roce 1935 při generální opravě Nové radnice. Během následujících patnácti let však byly veškeré prostorové rezervy archivu postupně zaplněny, a tak se od padesátých let některé části knihovního fondu ukládaly do provizorních a ne vždy zcela vyhovujících depozitářů. Tento stav byl vyřešen až po roce 1995 díky adaptaci archivních budov v Kuřimi a Černovicích.
I přes prostorové problémy v posledních desetiletích však počet knih a periodik v knihovně archivu stále stoupal. Knihovní fond nyní obsahuje více než 63.000 svazků, které jsou rozděleny do dvanácti řad. Při tomto členění bylo použito dvou hledisek: věcného a formátového. Samostatné věcné řady tvoří brunensia, encyklopedie a slovníky, časopisy, noviny a staré tisky. Ostatní publikace jsou uloženy podle formátu.
Obsahově je struktura knihovny pochopitelně dána činností mateřské instituce, jejímž pracovníkům má sloužit především. Jedná se tedy převážně o literaturu odborně historickou, doplňovanou rovněž o tituly z příbuzných vědních oborů. Podařilo se získat i mnohá důležitá díla, vydaná před rokem 1930, tj. předtím než byl zahájen systematický nákup soudobé historické produkce. Soubory našich předních historických časopisů byly skoupeny téměř všechny. Cenné jsou také řady četných novinových titulů, z nichž například Brünner Zeitung či Moravská Orlice zasahují hluboko do 19. století.
Jedinou pomůckou, která v poměrně rozsáhlém knihovním fondu umožňuje hledání, je momentálně bohužel pouze jmenný lístkový katalog. Snahy o vytvoření systematického či předmětového katalogu se sice v minulosti objevily, avšak nebyly nikdy realizovány v použitelné míře. Ke zjištění potřebné signatury tak musí případný zájemce znát základní bibliografické údaje. V nejbližší době však již bude zahájeno vytváření počítačové databáze knihovny, čímž bude orientace ve fondu výrazně usnadněna.
Knihovní fond neslouží samozřejmě pouze pracovníkům Archivu města Brna, mohou jej využívat také externí badatelé z řad odborné i laické veřejnosti. Knihovna je součástí Oddělení pro styk s veřejností a studium se tak řídí Badatelským řádem AMB. Knihy, časopisy a noviny je možno studovat výhradně prezenčně v badatelně archivu.
Kromě archivní knihovny se v AMB nacházejí ještě další dva samostatné knihovní soubory. Svatojakubská knihovna byla do městského archivu uložena v roce 1931 jako depozitum farního úřadu a obsahuje 268 svazků cenných bohoslužebných a teologických rukopisů a prvotisků. Knihovnu Mitrovského zakoupilo město Brno v roce 1901. Antonín Bedřich Mitrovský z Nemyšle v ní shromáždil během první poloviny 19. století téměř 15.000 svazků nejrůznějšího zaměření. Jsou zde díla historická, biografická, právnická, ekonomická i teologická.