Snaha o podrobnější zpracování brněnských dějin a jejich zpřístupnění širší veřejnosti vedla kulturní instituce města Brna k vydávání publikací zaměřených na brunensia. Mezi ně se samozřejmě téměř od počátku svého založení zařadil také Archiv města Brna.
Správa městského archivu si potřebu publikačních možností, které by zaručovaly otištění kvalitních vědeckých prací o minulosti města Brna, dobře uvědomovala již po roce 1918. Avšak teprve po dobudování institucionálních základů Archivu města Brna a řádném uspořádání archivního dědictví v něm uloženém bylo možné uvažovat o publikační činnosti. Od roku 1938 měly začít vycházet zvláštní Publikace archivu zemského hlavního města Brna, zpočátku ve dvou řadách. Jedné určené pro výpravné práce a druhé věnované katalogům a inventářům. Později měla být připojena ještě třetí řada věnovaná edicím. Následující léta však tomuto úsilí nepřála, takže první dva svazky zmíněných Publikací vyšly teprve roku 1947 (Jaroslav Dřímal: Zemský dům v Brně) a 1948 (Vladimír Burian: Vývoj náboženských poměrů v Brně 1570-1618), načež jejich vydávání ustalo úplně.
Především díky iniciativě brněnské pobočky Historického ústavu Československé akademie věd byla roku 1958 utvořena komise pro výzkum dějin Brna. Sdružovala pracovníky všech zainteresovaných brněnských vědeckých ústavů. Komise si vzala za úkol povzbudit studium historie města každoročním vydáváním sborníku, jež by se stal platformou publikování prací k dějinám Brna. Komise samotná pak měla za úkol usměrňovat, řídit a koordinovat činnosti při zpracování brněnských dějin. Městský národní výbor tuto myšlenku podpořil a do rozpočtu městského archivu na rok 1959 zařadil položku na vydávání sborníku „Brno v minulosti a dnes". Funkcionáři města přislíbili, že se tato položka stane trvalou částí dotace určené pro archivní účely a zaručili tak kontinuální možnost zveřejňování výsledků bádání o minulosti Brna. Výběr studií, článků, zpráv, materiálů, později i katalogů, inventářů a edic pramenů měl být řízen tak, aby byly co nejdříve monograficky osvětleny všechny důležité úseky vývoje města. Jejich zpracování mělo za úkol podpořit orientaci v základních otázkách jednotlivých period brněnské minulosti a následně vyvrcholit v syntetickém zpracování dějin Brna, shrnutém do několika monografických svazků.
První svazek sborníku „Brno v minulosti a dnes" vyšel v roce 1959. Jednalo se o periodikum větších i menších studií, článků a edic. Jeho posláním se stalo uveřejňovat výsledky historiografického bádání a rozšiřovat okruh vědeckých pracovníků, kteří se tímto výzkumem zabývají. Otištěné práce ukazovaly a ukazují, jak město žilo a rostlo, jaké místo zaujímalo v kontextu střední Evropy a českých zemí, jak se podílelo na jejich hospodářském, společenském, politickém, právním, kulturním i nacionálním vývoji. Zároveň se periodikum stalo příležitostí pro začínající historiky (doktorandy, apod.). Úkol, který si výše uvedená komise vytyčila, tedy vydání syntetického zpracování dějin našeho města, byl částečně splněn vydáním dvoudílných „Dějin města Brna" pod redakcí Jaroslava Dřímala a Václava Peši v letech 1969 a 1973. Zamýšlené vydání dalších svazků, avizované ještě koncem 70. let 20. století, již z mnoha příčin uskutečněno nebylo.
Autorkou grafické úpravy obálky sborníku „Brno v minulosti a dnes" byla Věra Fridrichová. Rozložená obálka znázorňuje Brno ve své minulé a současné (rozumějme v roce 1959) podobě. Uprostřed obálky je umístěn stylizovaný znak v barvách Brna v gotickém štítu. Od roku 2009 vychází sborník v nové grafické podobě, jejímž autorem je typograf a grafik Martin Pecina.
Sborník vycházel zpočátku každoročně, ale postupně jeho vydávání z různých důvodů vázlo, až v polovině 90. let 20. století zcela ustalo. Archiv města Brna vedle sborníku vydával také monografické publikace týkající se dějin Brna. Dodnes je hojně využívána Bibliografie města Brna z pera Vladislava Dokoupila, Jaromíra Kubíčka a Zdeňka Šimečka; unikátní brněnskou Právní knihu písaře Jana zpřístupnil v třídílné komentované edici profesor Miroslav Flodr, který se dalším brněnským městským knihám 14. a počátku 15. století věnuje i nadále. Ke středověkým městským knihám pak byly Archivem města Brna vydány také monografické práce a studie Ludmily Sulitkové. Po roce 1989 mohly být vydány některé nuceně odložené rukopisy odborných prací i memoárů (například rozsáhlou práci Františka Pokorného:či vzpomínky prvního Hudební obraz Brna od počátku 15. století I.-III. předsedy brněnského národního výboru a politického vězně Josefa Podsedníka: Z mého života).
Každoroční tradici periodika se podařilo v roce 2000 obnovit a od roku 2009 je sborník Brno v minulosti a dnes na Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik, vydávaných v České republice.
1) Termíny
Ohlášení příspěvku nejpozději do konce června každého roku, odevzdání příspěvku do konce listopadu každého roku.
2) Příspěvky Do oddílu mohou být zařazeny:
a) Články, studie v rozsahu 5–30 stran.
b) Materiály a edice do 35 stran.
Rozsáhlejší texty otiskujeme ve sborníku výjimečně; je lépe kontaktovat redakci a domluvit se na jiné formě vydání, například supplementu. Podle rozhodnutí redakční rady budou všechny texty honorovány nejvýše do počtu 30 tiskových stran.
c) Autoři si vyřizují povolení k publikování obrazových příloh v příslušných institucích sami, včetně skenů či fotografií v dostatečné kvalitě (viz bod 6). Tento souhlas s publikováním je nutné zaslat následně redakci BMD.
3) Formát textu
Texty prosím odevzdávejte v elektronické formě, a to ve formátu rtf nebo doc. Pro psaní můžete použít například komerční program Microsoft Word nebo kancelářský balík OpenOffice.org, který je nabízen ke stažení zdarma a v češtině na adrese http://www.openoffice.cz/. Pro psaní používejte výchozí nastavení textového editoru. Pokud odsazujete první řádek odstavce, nikdy tak nečiňte mezerníkem. Tuto funkci nastavte ve formátování odstavce. Nedělte slova ručně ani automaticky, nezadávejte ručně ani konce řádků v souvislém textu odstavce (klávesou Enter). V textu vyznačujte pouze kurzivou, ne tučným řezem, verzálkami ani proložením znaků. Texty a tabulky dodávejte zvlášť. Máte-li grafy a tabulky ve fomátu xls (Microsoft Excel), předejte nám je v něm. Budou-li vloženy v textu, naznačte jejich umístění.
4) Poznámky
Poznámky pod čarou upravujte pomocí automatického formátování ve své textové aplikaci. Nevkládejte je do závorek ani jiných znaků uvnitř textu. Pro úpravu bibliografie a poznámek striktně použijte úzus BMD.
5) Seznam literatury
Vyvarujte se seznamu literatury na závěr příspěvku; literaturu uvádějte pomocí bibliografických odkazů v poznámkovém aparátu. Při citacích archivních pramenů si zjistěte přesné názvy archivů a fondů, uvádějte inv. č., jeho název, karton atd.
6) Přílohy
Obrázky nikdy nevkládejte přímo do dokumentu s textem, dodávejte je zvlášť. Přílohy mohou být černobílé i barevné a může se jednat také o plány či mapy velkého formátu. Je třeba uvést jejich seznam s přesnými citacemi, a to včetně jejich původu, autora či uložení. Přílohy dodávejte v digitální podobě. Bitmapové soubory (obrázky) přijímáme pouze ve formátech tif a eps, v krajním případě jpg. Dodáváte-li reprodukce ve formátu jpg, který užívá takzvanou ztrátovou kompresi, nenastavujte kvalitu na nižší než 9. Reprodukce na půlstranu musí mít menší ze dvou rozměrů výška × šířka minimálně 800 pixelů (obrazových bodů), menší obrázky nelze pro tisk použít. Barevné předlohy skenujte 1 : 1 v rozlišení minimálně 300 DPI, obrázky ve stupních šedé minimálně 600 DPI a pérovky (černá a bílá) minimálně 800 DPI. Vektorové soubory (kresby) přijímáme pouze ve formátech eps a ai. Nevhodné pro skenování jsou předlohy z knih, novin a časopisů, protože obsahují tiskový rastr. Xeroxové kopie ani výtisky z inkoustové nebo laserové tiskárny nepřijímáme.
7) Resumé, abstrakt, klíčová slova
Rozsah resumé maximálně 2 400 znaků (včetně mezer) českého textu, který přeložíme.
Je možno odevzdat již hotový německý překlad. Abstrakt v rozsahu do 400 znaků a klíčová slova, jež nesmí přesáhnout 150 znaků, je možno odevzdat již v anglické verzi.
8) Předání
Příspěvky včetně digitálních příloh, jejich popisků, abstraktu, klíčových slov a resumé zašlete na e-mailovou adresu: cervena.radana@brno.cz.
Pokyny pro zanášení korektur
Hrubou sazbu k autorské korektuře obdržíte ve formátu PDF. Tento soubor slouží ke kontrole správnosti vložených textů, obrázků a jejich popisek a případnému vyznačení nedostatků vzniklých při sazbě publikace. Není určen k zanášení změn obsahového rázu (nový text nebo reprodukce). Prosíme, abyste korektury nezasílali v textových souborech ani v těle e-mailu, ale používali důsledně základní korektorské nástroje v programu Adobe Reader. Nejprve zkontrolujte, zda máte aktuální verzi této aplikace. Pokud ne, stáhněte si program v české verzi z adresy https://acrobat.adobe.com/cz/cs/acrobat/pdf-reader.html. V okamžiku, kdy chcete opravit některou pasáž svého článku, kurzorem pro výběr textu označte chybné slovo nebo odstavec, klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte Nahradit text. Do bubliny, která se objeví, napište správné slovo či větší větný celek. Svůj náhradní text můžete posléze zobrazit najetím kurzoru na opravenou pasáž a editovat dvojklikem na ni. Máte-li k označenému textu faktickou připomínku, postupujte stejně, jen po kliknutí pravým tlačítkem zvolte Přidat k textu lístek s poznámkou a do bubliny připomínku vepište. Chcete-li přeškrtnout část, která do sazby nepatří, zvolte Přeškrtnout text. Pro poznámky k obrazovým reprodukcím a komentáře zcela obecného rázu používejte takzvaný Lístek s poznámkami. Na požadovaném místě v dokumentu klikněte pravým tlačítkem myši a vyberte Přidat lístek s poznámkou. Do bubliny napište text, soubor uložte a zašlete nazpět redakci.
Další pokyny k úpravě textu
1) Zkratky
Používejte pouze u dostatečně vžitých výrazů (aj., apod., atd., RNDr., srov., tzv., tj., etc. ...), zakončujte je tečkou. Nekraťte v textu slova jako: například — např., respektive — resp., mimo jiné — mj. a podobná. Neužívejte ani zkratku pozn., nejedná-li se o část bibliografického údaje — rozepisujte slovo poznámka. Pozor, slovo viz není zkratka (není proto ukončeno tečkou), ale imperativ slovesa vidět. Dnešní pravidla umožňují použití tvaru viz poznámka i viz poznámku, ale druhý z tvarů je přece jen vhodnější.
2) V citacích užívejte zkratek
Například rkp. č., rkps. č. (při plurálu), inv. č., č. p., č. j., sign., f., přír. č., evid. č., čl., nestr., kn., kart. a podobně.
3) Iniciály křestních jmen
Mezi písmeny uvádějte mezery (například F. X. Šalda).
4) Číselné údaje
Nižší údaje (do sta) vždy vyjadřujte slovně. Výjimku tvoří pouze letopočty, data a spojení čísel se zkratkami (40 mm). Číslice a pomlčka ve smyslu rozsahu nejsou odděleny mezerami (2–3 osoby). U tisícových a vyšších údajů je obvyklá forma 1 000, tedy s mezerou, nikoliv však s tečkou, jak je obvyklé u angloamerické sazby. Oddělení tisícových řádů neplatí pro zápis signatur a letopočtů.
5) Data
Pište vždy arabskou číslicí. Letopočet nezkracujte na poslední dvojčíslí (chybně: 1977–83), ale vždy jej vypisujte celý (1977–1983). Mezi letopočty a pomlčkou nedělejte mezery. V případě plně uvedených dat (i s uvedením dne a měsíce) máte k dispozici dvě varianty:
a) Číselné vyjádření s mezerami: 12. 1. 1918.
b) Kombinované vyjádření s mezerami: 12. ledna 1918.
6) Datum narození a úmrtí
Před datum narození pište hvězdičku *, před datum úmrtí křížek † (Alt+0134), například
* 12. 1. 1918, † 23. 12. 1978. Mezi znakem a datem se píše mezera.
7) Časové údaje
Hodiny a minuty jsou od sebe odděleny tečkou, minuty a sekundy dvojtečkou: 12.05:58. U sportovních výkonů lze zapsat také setiny sekundy, a to následovně: 15.27:30,55.
8) Peněžní hodnoty
Peněžní částka se vyjadřuje číselně s uvedením měny, pokud jde o moderní měnu, pak s čárkou a pomlčkou a uvedením zkratky měny (12 Kč nebo Kč 12,– nebo Kč 12,50).
9) Složené výrazy se spojovníkem (Alt+0173)
V těsně spojených výrazech se užívá bez mezer (česko-anglický slovník, mám-li, Brno‑Město),
je třeba neplést si jej s pomlčkou. Spojovník se nachází na klávesnici úplně vpravo, nad znaménkem plus.
10) Pomlčka (Alt+0150)
Nezaměňujte se spojovníkem, zapisujte patřičnou kombinací kláves. Pomlčka ve smyslu přestávky v řeči se odděluje z obou stran mezerou. Interpunkce se sází hned za pomlčku bez mezery: Dvě postele – osm osob – dál už nic –! Pomlčka ve smyslu rozsahu (od do) se mezerami neodděluje: 18.00–22.00, trasa Vídeň–Brno.
11) Uvozovky
Uvozovky patří těsně k výrazu, k němuž se vztahují. V češtině užíváme dvojité spodní otevírací uvozovky „ (Alt+0132) a dvojité horní uzavírací uvozovky “ (Alt+0147). Existuje pro ně mnemotechnická pomůcka — 99 a 66 (podle jejich tvaru u serifových [patkových] písem). U výrazů uvozovaných uvnitř textu, který už sám v uvozovkách je, užijte jednoduchou spodní otevírací uvozovku ‚ (Alt+0130) a jednoduchou horní uzavírací uvozovku ‘ (Alt+0145).
12) Apostrof
Apostrof se obvykle užívá při odsunutí některé hlásky (d’Elvert, pad’). Nezapisuje
se znakem pro čárku nad písmenem, ale speciální kombinací kláves (Alt+0146).
13) Závorky
K výrazu se připojují bez mezer. Kulaté závorky se používají v textu, hranaté pro uvádění příloh v textu. Hranaté závorky samozřejmě užívejte v edici — při vkládání edičních poznámek do editovaného textu (Alt+Ctrl+F a Alt+Ctrl+G). Dáváte-li do závorky celou větu, je nutno ji uvnitř závorek ukončit tečkou. Je-li v závorce pouze část věty nebo poznámka, pak ne. Tečky, čárky a další interpunkční znaménka se v takovém případě nacházejí až za závorkou.
14) Ostatní interpunkční znaménka
Sází se zpravidla těsně za poslední písmeno slova, za nimi se píše mezera (výjimku
tvoří časové údaje a funkce desetinné čárky).
15) Paragraf
Paragraf se od čísla odděluje mezerou.
16) Značka pro procenta a promile (Alt+0137)
Ve spojení s číslem je mezi číselným údajem a značkou mezera.
Literatura
V odkazech na literární prameny dodržujte toto pořadí údajů:
Monografie: Jméno autora (v pořadí: příjmení, křestní jméno) - spoluautoři: Název. Podnázev (kurzivou). Místo vydání a rok vydání, rozmezí stran.
Stať ze sborníku: Autor stati (viz výše): Název. Podnázev. In: Titul. Podtitul sborníku. Ed. Jméno a příjmení editora. Místo vydání a rok vydání, rozmezí stran.
Stať z časopisu: Autor stati (viz výše): Název. Podnázev. Název časopisu a ročník, rok, (číslo pokud nutno), rozmezí stran.
Stať z denního tisku: Autor stati čí šifra autora (viz výše): Název. Podnázev. Název novin, ročník, číslo, přesné datum, rozmezí stran.
Vzory
Monografie: Kudrna, Jaroslav: Materiály k německým dějinám. Brno 1987, s. 107.
Studie v časopise: Jordánková, Hana – Sulitková, Ludmila: Předbělohorské soudy na Moravě a královské město Brno. Časopis Matice moravské (dále jen ČMM) 113, 1994, s. 235–260.
V případě průběžného stránkování v rámci jednoho ročníku netřeba uvádět číslo časopisu, jinak podle vzoru: ČMM 113, 1994, č. 2, s. 235–260.
Příspěvek ve sborníku: Altman, Karel: Hostinský – Příklad Josefa a Ladislava Orátorů. In: Člověk na Moravě v první polovině 20. století. Eds. Lukáš Fasora, Jiří Hanuš, Jiří Malíř, Libor Vykoupil. Brno 2006, s. 120–132.
Altman, Karel: Hostinský – Příklad Josefa Stopky. In: Člověk na Moravě v 19. století. Eds. Lukáš Fasora, Jiří Hanuš, Jiří Malíř. Brno 2004, s. 125–142.
Publikace vycházející v rámci ediční řady: Zachová, Irena – Petr, Stanislav: Soupis sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského v Archivu města Brna. Eds. Ivan Hlaváček, Antonín Kostlán. Studie o rukopisech. Monographia. Sv. 4. Praha – Brno 1999, s. 17.
Příspěvek v periodickém sborníku, sérii: Kordiovský, Emil: Periodika jihomoravských archivů. In: Kulturní periodika na Moravě. XXIV. Mikulovské sympozium 1996. Mikulov 1997, s. 53–59.
Citace kvalifikační práce: Zajíčková, Lucie: Radní protokol města Kroměříže z roku 1665 (–1682). Regestová edice. Diplomová práce obhájená na Ústavu pomocných věd historických
a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno 2015.
Citace celého sborníku či monografie s redaktory:
Od lidové písně k evropské etnologii. 100 let Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Eds. Jana Pospíšilová, Jana Nosková. Brno 2006.
Dějiny města Brna 1. Red. Jaroslav Dřímal, Václav Peša. Brno 1969.
Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku. Red. Rudolf Procházka. Brno 2011.
Příspěvek v denním tisku: Ve čtvrtek dne 29. července. Moravská orlice, roč. 15, č. 173, 1. 8. 1886, s. 2–3.
Při opakování autora (u jeho další publikace): Flodrová, M.: K historii brněnských lékáren v pobělohorském 17. století. Brno v minulosti a dnes 17, 2003, s. 311–356.
Při opakování díla název díla zkracujeme na první podstatné jméno v názvu. V případě jeho shody ve dvou nebo více případech ponecháme název v délce potřebné pro jasné odlišení:
Kudrna, J.: Materiály, s. 108.
Jordánková, H. – Sulitková, L.: Předbělohorské soudy, s. 36.
Mlynárik, J.: Fušování, s. 10.
Altman, K.: Hostinský – Příklad Josefa a Ladislava Orátorů, s. 135.
Při opakování autora: Týž: Hostinský – Příklad Josefa Stopky, s. 141.
Při opakování autora i díla: Tamtéž, s. 85–86.
Nepublikované prameny
Archivní fondy a sbírky. Dodržujte toto pořadí údajů: Název archivu a jeho umístění (při opakovaném odkazu jen jeho vžitá zkratka), značka a Název fondu (sbírky), časový rozsah fondu (sbírky), inventární číslo (inv. č.), signatura (sign.), číslo kartonu (kart.) nebo knihy, folio (f.), Název inventární jednotky a její časový rozsah nebo u novodobého materiálu popis dokumentu.
V České republice neexistuje inv. jednotka bez názvu a časového rozsahu, pro případ
reinventarizací je proto nutno uvádět i název!
Vzory
Moravský zemský archiv v Brně, fond B 280 Zemský národní výbor Brno. Prezidium (1785) 1945–1949 (1950) (dále jen B 280P), inv. č. 6, sign. III/1, kart. 353, f. 83r–v, Zpravodajské hlášení SNB z 29. 3. 1947.
Archiv města Brna (dále jen AMB), fond A 1/1 Archiv města Brna – Sbírka listin, mandátů a listů 1208–1945 (2000), listina inv. č. 754, 1490, 6. říjen, [s. l.].
AMB, fond A 1/3 Archiv města Brna – Sbírka rukopisů a úředních knih 1333–1945 (1958) (dále jen A 1/3), rkp. č. 3, f. 1r–v.
Při opakovaném výskytu archivu nebo fondu: AMB, fond A 1/3, rkp. č. 3, f. 2v–4r.
Při bezprostředně následujícím opakování archivu i fondu: Tamtéž, rkp. č. 24, Název nebo popis, f. 5r–10r.
Při bezprostředně následujícím opakování archivu: Tamtéž, fond B 1/11, inv. č. 56, kart. 5, f. 36, Záznam o jednání předsednictva 5. 5. 1948.
Publikované prameny
Při citování edic platí zásady platné pro citování literatury, dodržuje se znění údajů uvedené na titulu a uvádějí se také čísla dokumentu. Při opakovaném výskytu se užívá zavedených zkratek. Při citacích úvodních textů nebo odborných studií, které jsou publikovány v edici, se postupuje jako při citaci stati publikované ve sborníku.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (dále jen CDB) V-2. Edd. Jindřich Šebánek et Sáša Dušková. Pragae 1981, s. 181–182, č. 591.
Při opakování pouze: CDB V-2, s. 182, č. 592.
Citace internetových zdrojů
Internetové zdroje citujeme uvedením oficiálního (nezkráceného) názvu dané stránky,
jenž je napsán na nejvrchnější modré liště stránky prohlížeče, dále uvádíme přístup
ke zdroji a datum citace, které dokumentuje, z jaké verze bylo citováno.
Jančíková, Markéta: Slavnostní otevření budovy Archivu města Brna. Heslo. In: Internetová
encyklopedie dějin města Brna. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=2330, cit. 15. 5. 2018.
Citace informací získaných osobním kontaktem
Personální informace zjištěné osobním kontaktem (telefonicky, e-mailem, osobně):
Osobní sdělení Josefa Nováka, bývalého poslance městského národního výboru.
Materiály ze soukromých zdrojů citujeme jako: Soukromý archiv autora.
Pokud jde o nepublikovaný výzkum, pak píšeme: Nepublikovaný výzkum autora.
Obecné pokyny
U místa vydání respektujte původní znění uvedené na titulu:
Správně: Pragae, Prag, Paris, Wien
Chybně: Praha, Paříž, Vídeň
Pokud není uvedeno místo vydání,uvádějte: [s. l.], pokud není uvedeno datum vydání: [s. d.]
V případě vícesvazkových děl nebo sérií uvádějte relevantní údaje přesně podle titulního listu, naopak ročník, respektive číslo u časopisu vždy arabskou číslicí:
Správně: Časopis Matice moravské 121, 2002, s. 121–122.
Chybně: Časopis Matice moravské CXXI, 2002, s. 121–122.
Správně: Bělina, Pavel – Kaše, Jiří – Kučera, Jan P.: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek X. 1740–1792. Praha – Litomyšl 2001.
Chybně: Bělina, Pavel – Kaše, Jiří – Kučera, Jan P.: Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. 10.
1740–1792. Praha – Litomyšl 2001, s. 123.
Chybně: Bělina, Pavel – Kaše, Jiří – Kučera, Jan P.: Velké dějiny zemí Koruny české X, 1740–1792. Praha – Litomyšl 2001, s. 123.
Správně: [...] In: Kulturní periodika na Moravě. XXIV. Mikulovské sympozium 1996, s. 110–120.
Chybně: [...] In: Mikulovské sympozium XXIV /1996, s. 110–120.
Při označení editorů, respektive redaktorů se obecně užívá zkratka ed./edd. , red. nebo se respektuje originální znění (Hrg., Hrsg., Eds., apod.)
PhDr. Libor Blažek (odpovědný redaktor); vedoucí Archivu města Brna
Mgr. Jana Čermáková; archivářka Archivu města Brna
Mgr. Radana Červená, Ph.D. (výkonná redaktorka); zástupkyně vedoucího Archivu města Brna
Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.; Historický ústav FF MU
PhDr. Aleš Filip, Ph.D.; Seminář dějin umění FF MU
Mgr. Milena Flodrová
Mgr. Jindřich Chatrný; vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Muzea města Brna
PhDr. Hana Jordánková; archivářka Archivu města Brna
Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D.; vedoucí Historického oddělení Moravského zemského muzea
Mgr. Karel Mlateček, Ph.D.; ředitel Státního okresního archivu ve Vyškově
Mgr. Aleš Vyskočil, Ph.D.; zástupce vedoucího brněnské pobočky Historického ústavu AV ČR
-
PhDr. Libor Blažek
-
Mgr. Radana Červená, Ph.D.